Zamyšlení k historii a hysterii

Jen mě tak napadlo k těm nekonečným diskuzím na téma uprchlíci, muslimové, islamisti.

Panta rhei… svět se mění. Nikdy nic nebude, jako to bylo, ani jako to je.
Záleží na lidech, jestli chtějí prohlubovat vzájemnou nenávist a zvyšovat riziko otevřené války (kterou bychom, řekněme si to na rovinu, přes veškeré výdobytky výzkumu a vojenských investic prohráli) anebo jestli kromě požadavku přizpůsobení se od těch druhých jsme ochotni si připustit, že se náš svět zkrátka mění a my to můžeme ovlivnit jen do určité míry. Vzásadě můžeme ovlivnit jak se to děje, ale ne jestli se to děje.

Status quo neexistuje. Nikdy v historii neexistoval. Svět, na jaký jsme byli zvyklí, je už dávno nenávratnou minulostí, příliš mnoho se toho odehrálo vskrytu a teď už se ta změna jen manifestuje "v realitě".

Dlouhodobé plánování budoucí historie je nesmysl. Vždycky se může najít nějaký magor, co se pokusí vzít věci do svých rukou a zvrátit vývoj úplně jinam. Nebo přírodní katastrofa. Nebo Spasitel. Ale především to, že když se mění dějiny, nemění je jeden, který by si to mohl předem vědecky vypočítat, ale mění je vždy masy lidí s individuálními zájmy. Ale fakt je, že kdykoli ty masy ovládla hysterie a panika, nikdy to nevedlo k ničemu dobrému.